na Blog.cz

Zde můžete nahlédnout do seznamu státních magistrátů, kteří se nazývají tribunové lidu. Není úplný - prozatím se musíte spokojit přibližně s obdobím pozdní republiky, od roku 119 př.n.l. až do roku 43 př.n.l , kdy tato magistratura jako samostatná v podstatě zaniká.

Pokud by někoho mátly zkratky jmen, jejich výklad je následující:

C - Caius (Gaius)

Cn - Cnaeus(Gnaeus)

P - Publius

Q - Quintus

T - Titus

Ti - Tiberius

M -Marcus

Sex - Sextus

A - Aulus

L - Lucius

D - Decimus

Roky růžově zakroužkované jsou jisté, u roků zelenomodrých se neví přesně. Pokud jsou některá jména v závorce, nejsou tito tribunové buďto dostatečně a věrohodně potvrzeni, nebo je u nich prostě něco nejasné, kupříkladu jméno.

U některých jmen se modrou propiskou vyskytuje další text, např. Lex caecilia Didia. To znamená, že tento tribun lidu prosadil daný zákon(lex)

Saturnalia je svátek konaný na počest boha Saturna, jehož Římané uctívali jako boha setby(satum), sklizně,rolnictví a hojnosti. Tohoto boha si zemědělsky založení Římané velmi považovali. Za dávných věků, kdy byl ještě vládcem všech bohů, to byl on, kdo naučil jejich předky obdělávat půdu, pěstovat obilí, sázet ovocné stromy a posléze jim daroval zákony, jimiž se měli řídit. Saturn byl synem boha nebes Urana a bohyně země Gaie..

--

---

--

--

--

--

Rodina je již po staletí váženým a vysoce postaveným klientem starobylé římské rodiny Caeciliů Metellů a v Tusculu již po celá staletí a celé generace vlastní několik řemeslnických dílen, malou banku a v okolí nějaké pozemky a mužové rodu zastávají v Tusculu významné magistrátní funkce a tradičně slouží v římské armádě. Ač se jedná, alespoň na venek, o konzervativní "venkovany", ženy v tomto rodu mají docela velkou volnost a svobodu a rozhodne mají co mluvit do rodinných záležitostí a s muži se starají o obchod a pozemky, kromě domácnosti a výchovy dětí. Díky klientskému vztahu k Caeciliům Metellům mají Iuventiové v Římě stale své postavení, i když ne nijak závratné, jelikož tato dříve nejvlivnější rodina své postavení pomalu ale jistě ztrácí a část z nich dokonce upadla v nemilost císaře Claudia i Nerona, za své příliš republikánské myšlenky a za účast v mnoha spiknutích. Jak muži tak ženy jsou vzdělávány jak se sluší a patří na Římany a Římanky, alespoň v rámci možností (především finančních) rodiny.

Titus Iuventius Martius:

Titus se narodil 27. března 44 n.l. v Tusculu, za vlády císaře Claudia, to vládl božský Claudius první rok. A v době, kdy vládl císař Vespasianus svůj první rok, je Titovi 26 let

Titus narukoval do legie v roce 64.n.l. Jakožto příslušník jezdeckého stavu z maloměsta byl při vstupu do legie jmenován centurionem v hodnosti hastatus posterior. Byl to ještě mladík, sotva dvacetiletý a bylo mu jasné, že si musí vydobýt u svých vojáků, mnohdy chlapů v nejlepším věku, respekt. Bylo mu jasné, že se mu vojáci za zády tajně pošklebují a že jsou naštvaní, že je to jenom další přivandrovalec z maloměsta, co má peníze a status, ale žádné zkušenosti.A tak Titus na sobě začal pracovat, cvičit, zdokonalovat se a když došlo na jakýkoliv boj, předváděl různé šílené, statečné a bláznivé kousky jenom, aby dokázal svým vojákům, že je své funkce hoden. Nedlouho po svém narukování táhl s Vespassianovou armádou do Británie. Štěstěna ho provázela,vydobyl si první velitelské zkušenosti, vojáci jej začali pomalu ale jistě respektovat, přibývalo těch, kteří ho uznávali. V roce 67 n.l. se armáda pod velením Vespasinana přesunula do Judeje potlačit židovské povstání. 1. července roku 69 př.n.l. se zúčastnil provolání Vespassiana císařem, ale když jeho legie táhla na Řím pod Muciánovým velením, jen nerad Judeu opouštěl, jelikož by se velmi rád zúčastnil jejího obléhání Vespassianovým synem Titem. Jako věrný voják však své místo neopustil.Prosvého velitele by byl schopen táhnout třeba na konec světa a proti tomu nějaký Řím nic není.Při jedné z bitev se chtěl opět vyznamenat. Za své statečné činy a za příkladné vedení vojáků v bitvě u Cremony byl povýšen v centurionátním žebříčku na hodnost hastatus prior.Tentokrát při něm Fortuna nestála a v prosinci roku 69 n.l. při bojích u města Carsulae utrpěl své zranění. Titus I. Martius slouží nyní v Legio IIII FF a je jedním z Vespasiánových veteránských vojáků, se kterými dosáhl císařského purpuru v občanské válce a kde také Titus také utrpěl své zranění a přišel o zrak. Jelikož byl vždy jeho věrným zastáncem, císař mu, z vděku za jeho statečnost, zajistil i nadále možnost být s armádou jako veterán v kohortě veteránů.

Charakteristika
. I přes své zranění neztratil svůj venkovský smysl pro humor a jistou "obhroublost" a u vojáků je stále oblíben, i když občas je poněkud prostořeký. Rad občas hraje v kostky (vždycky si k tomu přizve někoho, o kom ví, ze ho při "čtení" výsledku hodu neošidí, hlavně svého velkého přítele Appia z pomocné kohorty), chodí občas do místní taverny a do... lupanaru ;-) I když ne moc často, rád čte (nechává si předčítat), hraje různé hry a učí se Germánštinu a zajímá se vůbec o všelijaké vojenské záležitosti a snaží se zkupovat na tohle téma vydané všelijaké svitky. Ženské moc nenahání, on proste žije armádou, to je jeho milá žena :-) snaží se i nadále udržovat se v dobré fyzické kondici a cvičit nejen se zbraněmi, i když se svým písařem P. Rufem má na starosti spoustu papírování, které na něj jeho centurion rad navalí, aby mel víc casu na jiné záležitosti. má na starosti i nadále rozdělování hesel a hlídky, snaží se plnit co nejvíc povinnosti, jak mu to jenom jeho nešťastné zranění dovolí. Je pravda, ze své druhé cognomen Ferox má zaslouženě, občas je popudlivý, snadno se rozčílí a vybuchne, jinak je to ale srdečný chlap. Jako skoro každý Říman je i Titus dost pověrčivý, nosí dva amulety na ochranu proti zlým silám a je horlivý zastánce římských bohů a bohyň. Mezi jeho oblíbená božstva patří Jupiter, Mars, Aesclepius, Minerva a další. Ve svém váčku nosí také malou sošku orla, na které si velmi zakládá. Symbol orla má vůbec velmi rád: na svém opasku má jako nákončí "zástěrky" nic jiného, než orla sedícího na sloupu. Svou helmici má nazdobenu jeho oblíbenými symboly: orlem, vavřínovými věnci a malými oltáříky. Své zbraně, zbroj i přilbici udržuje perfektně naleštěnou a nesnese, aby někde mel smítko rzi, proto, když zbroj nebo zbraně leští, obchází pak své druhy a ptá se, jestli není zbroj / přilbice rezatá. Titus má rád také dobré jídlo a víno, i když ho pije, jak se sluší, hlavně zředěné vodou. má rád maso, různou zeleninu i ovoce, ryby, ale taky nějaké ty sladkosti.

Rodina a příbuzní:
Titus má otce a matku (žiji v Tusculu, i když každý v jiném domě), starší sestru (žije se svým mužem ve vojenské posádce, kde slouží jako vojensky tribun). Rodiče matky žiji v Tusculu a mají se čile k světu. Titova matka má dvě sestry, otec je jedináček, a tak má Titus "pouze" dvě sestřenice a dva bratrance. Titovy tety mají obě muže, jedna se se svým mužem rozvedla a má nového manžela. Jedna z Titovych tet učí děti ze sousedství základům čtení, psaní, počtům, filosofii, dějinám a dalšímu. první Tituv strýc je císařským kurýrem, ale také hravá v různých tavernách s partou přátel pro pobaveni hostu, druhy strýc má řemeslnickou dílnu, kde pracuje především s kovy. Obe sestřenice mají Své muže, ale dosud jsou bezdětné a věnují se spise studiu, starší chce učit děti ze sousedství Germánštinu a Britonstinu a mladší se zajímá o cizí země a umí dobře Britonsky a Galsky, mladší bratranec se věnuje především různým vědám a starší byl obdařen(zatím) nevlastním synkem. Mezi jeho koníčky patří různé složité stroje a je odborníkem na abakus a další počítací pomůcky pro obchodníky, bankéře, úředníky... Ke koníčkům matky patří její zahrádka, na které si velmi zakládá, občas sbírá různé starožitně předměty (občas nějaké i najde a přinese domů), celkem rada chodí na tržiště a jezdi na výlety mimo město. otec rad cestuje a má velmi rad svého psa, rad čte, má velmi rad dobré jídlo a pití a potrpí si na kvalitní a pěkné obrázky, které si nechává malovat renomovanými umělci z celé Itálie, ale i ze zahraničí, za což neváhá utratit "male jmění". Rad cestuje svým vozem do kterého zapřahá své koně a nejraděj vyrazí na výlety s přáteli z Tuscula. Zvládá i všelijaké práce a neštítí se fyzické námahy. další věc, kterou má rád jsou všemožné krby, kamna, ohřívače a podobně. A ovládá zemědělské náčiní, jako je kosa, srp, pluh, proste manuálně šikovný chlap. Doma má i menší řemeslnickou dílničku. Mezi jeho další koníček patří jisté nářečí Latiny, kterým už skoro nikdo doopravdy nehovoří, ovsem on v něm dovede napsat celý svitek A uvádí své přátele i ostatní magistráty v Tusculu (i mimo něj) v úžas a do trapných situací, protože mu občas vůbec nerozumí, co vlastně dobrák Marcus říká Jelikož je váženým občanem, zastává magistrátní úřad magistráta starajícího se o provoz v přírodě kolem města a ve městě jako takovém, za poplatek stanovený městskou radou vydava putujícím svitky s potvrzením povolující vjezd s vozem, mulou, koněm.... Jeden čas měl Marcus ještě obchod s všelijakým signálním zařízením: trubkami, rohy, vlajkami, pochodněmi a podobně, ale tento druh obchodu momentálně neprovozuje a věnuje se hlavně úřední činnosti a pozemkům a svým dílnám ve městě, vedeni banky svěřil Titově matce. Titova sestra se provdala za nejstaršího z čtyř děti Quinta Caecilia Metella a tak se Titova rodina ještě rozrostla o vážené příbuzné, ke kterým ho váže mimo jiné i klientský vztah fungující již po staletí.

--